Indi Racing Team a Frohburg Dreiceck 2009

2009/10/05

Posledním závodem naší sezony na přírodních okruzích se stal německý Frohburg Dreieck, kam se mimo našeho týmu AIR Kawasaki s jezdcem Michalem „ Indi“ Dokoupilem vydalo ještě pár dalších Čechů.

Úspěšnou premiéru zde měl v litrové třídě Superbike Kamil Holan, který si dojel pro skvělé sedmé místo a v závěrečném závodu Race Of Champions, kde má možnost jet jen patnáct nejlepších ze třídy Supersport a Superbike, se umístil dokonce na místě šestém.
V obou „velkých“ třídách se měl se svým Triumphem ukázat i Franta Loučka, který ale hned v prvním ranním tréninku upadl a poranil si pánev a tím pro něj závody bohužel skončily. V současnosti je doma a pobude si pár týdnů v posteli, případně o berlích.

Náš tým se od počátku vyrovnával s problémy, které se objevily u naší ZX6R. Motorka se začala velmi rychle přehřívat a ztratila výkon. Naopak u ZX10R se ihned po prvním dvacetiminutovém tréninku zničila nová zadní pneumatika tak, že se v pravidelných vzdálenostech od sebe udělali skoro centimetr hluboké díry. Museli jsme tím pádem přezout na již dva závody jeté pneu.

Indi odstartoval v šestkách skvěle a ihned se z osmé pozice dostal na pátou. Bohužel velmi rychle se zase vyhoupla teplota ke 100°C a Indi se postupně začal propadat a v poslední zatáčce, v posledním kole se ještě propadl z osmého místa a dojel na devátém místě, které bylo i tak velkým posunem oproti loňskému roku.

„Po startu jsem se okamžitě dostal dopředu a snažil se držet krok s Penzem (Rico Penzkofer), se kterým jsem třeba v Těrlicku neměl problém. Musel jsem se ale pořád dívat na teplotu, abychom motor v posledním závodě letošní sezony zbytečně nezničili. Motorka byla ale bohužel viditelně pomalejší než třeba na UlsterGP a začal jsem se postupně propadat a dojel tak na devátém místě. Myslím že nám asi fouklo těsnění pod hlavou, ale co je za problém se dozvíme až motorky doputují zpět do Anglie.“

Indi si částečně spravil chuť v následujícím závodu Superbiků, kde stál na startovním roštu dokonce až na jedenácté pozici za Kamilem Holanem. Po startu začala stíhací jízda a za mohutného povzbuzování mechanika Milana z boxové zdi se postupně propracoval až na čtvrté místo. Pouhá sekunda na kolo jej dělila od času vítěze Rica Penzkofera, který jel na novém továrním stroji BMW.

„Litr mi od začátku nepřirostl k srdci a vždycky jsem se cítil jako šestkař, ale tato trať je prostě o výkonu a o brzdách. Brzdit co nejpozději a tahat co nejdřív. Jsou tu pouze čtyři levé zatáčky a jeden retardér. Chybí mi tady trošku techniky, kde jsem dříve s pomalejšími stroji získával trochu náskok, ale litr mi tady najednou sedl. Mrzí mě ale, že jsem zůstal až za bednou. Byl by to hezkej závěr sezony, ale důležitější je, že jsem se nerozbil, nerozbil ani motorky a dojel do Top 5, což byl prvotní záměr.“

Na závěr se konal Race Of Champions, kde se na startovní rošt vedle sebe postavili šestky s litry, které byly ovšem zvlášť hodnocené.
„Už od pátku jsme řešili zmatky s číslama. Prvně jsme měli mít na jedné motorce 23 a na druhé 2. Paní na přejímce to ale spletla a napsala naopak. Pak jsem to šel znovu řešit a přidělili mi dvě dvojky. Pak jsem byl celé tréninky v litrech na papíře sice s číslem 2, ale jako Stephen Thompson. Do Race Of Chamions jsem samozřejmě nastoupil s litrem, protože ZX6R jsem už nemohl a ani nechtěl trápit. To jsem zapsal i na přejímce, ale stejně jsem na startu stál s časem ze šestkového závodu, takže místo první řady, jsem stál až ve čtvrté. Zase jsem dobře odstartoval a pak se držel od třetího kola na třetím místě. Neustále ale na mě dotíral Ir Robb Denver. Byl jsem ale celou dobu rychlejší. V poslední zatáčce, v posledním kole jsem očekával útok, ale i tak jsem udělal chybu a nezavřel zatáčku dostatečně. Nacpal se mi tam a do cíle jsme sice dojeli vedle sebe, ale já o metr dál, přesně o desetinu sekundy později. No dvě brambory za den a stejná chyba co loni a letos dokonce dvakrát. Byl jsem na sebe pěkně naštvanej. Asi si tam budu muset přijet tuhle zatáčku natrénovat, aby příští rok byla bedna jistá. Jediné co mě těší, že jsem zajel skoro stejný čas co Rico…“

Počasí se vydařilo až neuvěřitelně a přes den jsme se mohli těšit z letních teplot. Přijeli se podívat i čeští fandové, ale i tak doufám, že jich tam příští rok uvidíme ještě víc, protože je to na závěr sezony moc hezká podívaná.
Závody ve Frohburgu (délka tratě 4,75 Km) patří do 3 Nationen Cupu, kam se započítávají ještě další dva evropské roadracingové podniky, holandské Hengelo a belgické Ostende.

SuperSport 600ccm 12kol
1. # 77 Thomas Walther D 1:39.353 Yamaha
2. # 13 Rico Penzkofer D 1:39.841 Yamaha
3. # 25 Frank Bakker NL 1:40.994 Honda
-----------------------------------------
9. # 2 Michal Dokoupil CZ 1:43.367 Kawasaki TSUBAKI 520 Racing pro

SuperBike 1000ccm 12 kol
1. # 13 Rico Penzkofer D 1:37.815 BMW
2. # 270 Udo Reichmann D 1:37.825 Suzuki
3. # 20 Robb Denver IRL 1:37.989 Suzuki
------------------------------------------
4. # 2 Michal Dokoupil CZ 1:38.947 Kawasaki TSUBAKI 520 Racing pro
7. # 74 Kamil Holan CZ 1:40.720 Yamaha

Race Of Champions 600/1000ccm 12 kol
1. # 26 Didier Grams D 1:36.359 Suzuki
2. # 13 Rico Penzkofer D 1:37.609 BMW
3. # 20 Robb Denver IRL 1:37.888 Suzuki
------------------------------------------
4. # 2 Michal Dokoupil CZ 1:37.949 Kawasaki TSUBAKI 520 Racing pro
6. #74 Kamil Holan CZ 1:41.142 Yamaha