Po Itálii je na řadě Francie

2009/10/02

Kuba Smrž se v italské Imole prezentoval dvojnásobným umístěním v Top 10 a rád by své výsledky ve francouzském Magny Cours ještě o něco málo vylepšil.

Po osmé a deváté příčce, jenž Kuba Smrž vybojoval o uplynulém a velmi náročném víkendu na závodišti v Imole, kde na rozdíl od mnoha svých soupeřů neabsolvoval v průběhu sezóny oficiální testování, čeká nyní českého superbikera o nadcházejícím víkendu již předposlední závodní klání letošního šampionátu Superbiků ve francouzském Magny Cours. Dvojnásobné Top10 ze slunné Itálie posunulo Kubu v celkové klasifikaci na devátou příčku, on však chce zaútočit ještě na lepší pozici, což by znamenalo jeho nejlepší celkové umístění v dosavadní kariéře.

Jakub Smrž: „Závod v Imole lze s odkazem na to, co vše se před ním událo, zhodnotit jako pozitivní. Již jen fakt, že jsem zde místo testování v červenci byl pouze na výletě a trať, kterou vůbec neznám jsem si mohl vyzkoušet až v pátek navečer, to kvůli zrušenému tréninku, zaviněnému nepřipraveností  tratě ze strany organizátora a přidám-li k tomu ještě ty dva pády, které se neobešly bez zranění, tak si nemůžu na nic stěžovat. První trénink v pátek, jenž byl zrušený jsem absolvoval jen dvě kola a pak ho organizátoři zastavili po pádu Brita Sykese. Ani se nedivím, protože i já měl pocit, že jedu buď po namydlené trati bez gripu nebo mám defekt na zadní gumě. Její čištění trvalo docela dlouho a tak jsme se k ježdění dostali až dost pozdě na večer. V sobotním ranní kvalifikaci jsem pak dost tvrdě okusil italský asfalt, ale do Superpole jsem chtěl dát maximum, neboť již ráno jsme v nastavení udělali obrovský krok v nastavení vpřed. Superpole jsem však jel na záložním motocyklu, protože na opravu po pádu nebylo dost času. První dvě části proběhly celkem v pohodě a já nastupoval do poslední sekce Superpole s vizí bojovat nejen o první řadu startovního roštu, ale udělat tak trochu i radost Lukáši Šemberovi. Risknul jsem tak ještě jedno kolo na gumách, které měly své už za sebou a šel jsem znova k zemi, i když ještě na druhém mezičase by to stačilo těsně na 3.místo. Škoda! První závod byl v počáteční  fázi dost hektický, ale pak se situace „stabilizovala“ po pádech některých jezdců, jenž jsou v bodové tabulce v mé blízkosti. I já měl drobnou krizi, díky bolestivě naražené noze, kterou jsem chvílemi necítil a tak některé průjezdy a časy v jednotlivých kolech prostě neseděly. S osmou příčkou jsem však byl spokojený. Druhý závod byl o něco lepší, ale bylo to takové nahoru dolů a tak deváté místo bylo možným maximem za dané situace a hlavně dostatek bodů do závěrečné fáze šampionátu. Do Francie se moc těším, protože po dlouhé pauze zase nabralo závodění rychlejší rytmus a ještě je o co bojovat. Loni se mi v Magny Cours nedařilo, hlavně z důvodu mé nemoci a tak bych to chtěl nějak napravit a doufám, že k tomu budu již dostatečně fit, protože ještě je o co bojovat."