Isle of Man - Indi už umí 19:39!!!

2009/06/04

Isle of Man - druhé úterý (2.6.2009)
Dopoledne jsme měli hlavní úkol sehnat lepší rozetu, tedy o zub méně na zadní, než bylo doposud, aby byl převod delší a vyšší „top speed“. To se ovšem ukázalo jako problém a Michal začal lítat po depu a ptát se jezdců i v krámcích, jestli náhodou 41 na zadek nemají. Po hodině se vítězně vrací s rozetou (vítězně asi proto, že je zlatá) a Milan se nadšeně pouští do výměny. Díky tomu je motorka ještě o chlup delší a tím bude i stabilnější v protahovácích. Nevíme jaký to má vliv na podvozek, který dosud pracoval výborně, a tak se znovu domlouváme na nastavení podvozku, které má proběhnout ve čtyři hodiny.

Po obědě ostatní kluci z Moravy vyráží na trať s tím, že zůstanou fotit v horách, a tak se vydávám na gsxr s nimi. Konečně se poprvé svezu a navíc poprvé po dvou měsících vůbec. Nemám žádné svoje oblečení, ale půjčuju si alespoň boty, rukavice a přilbu. Levá strana mi opravdu přestala dělat problémy, dokonce i na kruháčích. Ale co musím vzít zpět, je prohlášení, že trať je zapamatovatelná a čitelná snadno do nějaké rozumné rychlosti. Leda houby! Už od začátku jsem ztracená v zatáčkách, občas netuším, ve které jsem pasáži, levou zatáčku u „Ginger hall“, která vyváží do protisměru beru „přes roh“ a lámu na dvakrát a ještě jsem pár cenťáků od plotu. V horách, kde je uzavřená trať jedním směrem, to už trochu otvírám, ale vracák, do kterého letím na šestku, mě okamžitě usměrnil. Stihla jsem podřadit tak o kvalt, dva, ale zatáčka je do kopce a ještě se zavírá… gsxr zahučí jako traktor, přes spojku jí pomůžu, ale uvědomuju si, že tu trasu prostě vůbec neumím. V horách táhlé zatáčky úplně probržďuju, protože do nich není dobře vidět a netuším kdy přijde právě ta „ostrá“ a u „Creg-ny-baa“ zastavuju udělat alespoň nějakou fotku. Tam taky uzavírka končí, ale mě to jaksi nedochází a vesele se proženu kolem policajta s radarem 180kmh…omluvně krčím rameny a prochází mí to. Ne tak Karlovi, kterého chytají s 53 mílemi na 30 a zítra musí jít podat vysvětlení s odhadovanou pokutou 250 liber. Asi se hezky oblíknu, vememe Indiána jako mluvčího a zkusíme to ukecat.

Odpoledne tlačíme motorku ke kamionu Bitubo a „Mc Coy mechanik“ se pouští do přeměřování. Výsledek je takový, že motorka je o milimetr na zadku výš a můžeme stávající nastavení zachovat. Znechuceně se kouká na naši zadní pneu, i když je díky podvozku krásně hladká a dodává „ tu pneu ale budete ještě měnit, že…tak se pak ještě zastavte na přeměření….“, když se ovšem dozvídá, že se nic měnit nebude, jenom kouká a už raději nic neříká a s úsměvem nám přeje „good luck“. Dostáváme ještě jablíčka a na oplátku jako díky za nastavení Milan běží pro RedBully a Jerky sušené maso, na které nám tu začíná pomalu chodit celé depo. Hned po nastavení zase jdeme na technickou a procházíme bez problému a tlačíme motorku do boxové uličky a obouváme do nahříváčků Tyrex, na kterých se na všechny směje naše logo. Motorku také všichni obdivují, protože Milan jí každý den pracně čistí a dává si na ní opravdu záležet. Teď už je na ní zadrátkované opravdu všechno.

V šest to začíná, ale start je zase zpožděn. Prvních třicet se zase chystá na lajně, pak další várka také, kdy se vyráží po dvou a pak už se trať uvolňuje pro první průjezdy a ostatní vyráží po jednom z boxů. Honem si stoupám na zídku na start, abych Michala stihla co nejlépe tím svým fotoaparátkem alespoň nějak zachytit. Daří se, ale vůbec nemám pojem o čase jaký dal. Přichází mi sms že je to 20:03 a to s pevným startem! Takže kvalifikační limit je domaaaa!!! Byla to asi první chvíle kdy jsem měla slzy na krajíčku a nebylo to strachem. Po druhém kole se vrací a usuzujeme, že už to dnes stačilo. Zadní pneu už vypadá zle a i Michal už se na ní necítil dobře. Měla na to ovšem právo, protože má za sebou závod v Hořících a sedm kol tady. Druhé kolo čas Indi ještě zlepšil na 20:01, ale zítra to bude určitě ještě lepší, protože už Indiánovi konečně dopřejeme novou sadu. Teď už si ji opravdu zaslouží. Do plné kvalifikace nám chybí ještě dvě kola, ale to už je ta poněkud snazší část. Michal je stále nejlepším newcommerem a i v rádiu TT padalo jeho jméno velice často.

Už je večer a objevují se tu kluci z ČR, kteří tady žijí. Přinesli nám anglické pivo a na oplátku dostávají Ostravar :) a panáka slivovice. Přišel se za námi podívat i Ryan Farquhar, kterého opravdu zaujal český roadracing, o kterém neměl tušení (bodejťby, když ani netušil, kde leží Česká Republika). Okamžitě zapínáme internet a ukazujeme naše on-boardy a záběry z našich roadracingových závodů. S Ryanem jsme domluvení, že mu zašleme více informací a třeba jsem tolik nekecala, když jsem minule napsala, že ho uvidíte v Hořicích. Ovšem v první řadě zase záleží na termínech. Aby neodcházel jen tak, docela se hrnul ochutnat „czech Slivovic“ S následným řádným výsměchem zkonstatoval, že je to opravdu síla a vydal se zpět do svého stanu.

Děkujeme za všechny odezvy fandů, jsme rádi, že jste pyšní na to, o co se tu Indi pokouší a vůbec my všichni. Musím se přiznat, že ani já jsem neočekávala takový Indiánův nástup, takže předpokládám, že od tohoto našeho prvního pokusu neočekával nikdo nic. Držte pěsti, ať se stále daří v podobném duchu jako dosud, protože i Ryan byl překvapený jak to, že dal hned napoprvé tak skvělé časy.

Isle of Man - druhá středa (3.6.2009)
Dneska musím napsat zprávu pouze z půlky dne, protože jsme se vyhrabali z pelechu já o půl dvanácté a kluci až ve čtvrt na dvě. Faktem ale je, že chodíme spávat hodně pozdě, protože je tady hodně dlouho světlo a taky tím, že kvalifikace se jezdí až večer.

Jako první věc se po jídle pouštíme do přezouvání a tak zkoušíme overaly, které jsou pak na pit lane pro mechaniky povinné. Nezapomínáme také kontrolovat Vaše vzkazy, protože jsou pro nás tady hodně důležité. Odpoledne se za námi zastavili první Češi, kteří ráno připluli trajektem a se kterými se známe už z Hořic. Neodpustili jsme si předat dárky od dětí, se kterými se všichni obdarovaní pro ně na oplátku vyfotí. Zastavila se tu také Jenny, maršálka na trati, s malou dcerou Isabel, která nás pak ještě pozdě večer překvapila znovu, když nám donesla 250 liber jako podporu! S Indiánem jsme oba stáli tak překvapení, že si nejsem jistá, jestli jsme poděkovali dostatečně. Má prý v ČR přátele, kteří u ní dva roky bydleli a od té doby má k Čechům vřelý vztah a když se dozveděla, že tu někdo z ČR bude závodit, musela se za námi ihned přijít podívat. V sobotu jsme pozvaní na „grilovačku“ k ní domů, takže se už všichni moc těšíme.

Na přejímce nám zase dělali problémy se zadním kolem, kdy se jim zdála velká vůle (asi čtvrt milimetru). Komisař si zabrzdil přední (!) brzdu a začal škubat zadním kolem. Takhle se tam vystřídalo asi pět komisařů, ale tomu jednomu se to prostě „nezdálo“ a tak to máme dát do zítra do pořádku. No nevím, jak chce dokázat, aby to kolo bylo absolutně bez vůle, ale v tuto chvíli s tím prostě nic dělat nebudeme. Uvidíme zítra, jestli projdeme, jinak budeme muset měnit kola, které už máme nachystané díky firmě Marimoto.

Čas do kvalifikací, tedy do 18:20, velice rychle utekl, a tak se jen Michal lehce rozcvičil bez i s kombinézou a pak jsme se vypravili na start. Komentátory z rádia pobavil nejvíce tím, když si nesl židličku a prohlásil, že jde na ryby a v Creg-ny-baa se zastaví na pivo.Farquhar už na nás mával přes zídku s deštníkem v ruce, když stál mezi třiceti prvními motorkami na startu. První kolo si Indián v klidu zapracoval nové pneu a zajel čas 20:23. Druhé kolo už přilítl s časem 20:03 a to bohužel kvůli tomu, že byla na Sulby stright těžká havárie a tři posty máršalů mávaly žlutými. Po dvou kolech se tedy zastavil dotankovat a vyrazil znovu. Zajel si další dvě kolečka a druhé v čase 19:39! Takže další obrovské zlepšení. Máme odjeto šest kol, tedy plnou kvalifikaci, zlepšení času se také podařilo, takže to co jsme dnes chtěli se zdařilo.

Ihned po návratu do depa se za námi zastavil mechanik z Bituba a přišel si pro přední vidle, aby je zkontroloval. Za dvě hodiny se vrací i s vidlemi a bereme si navzájem na sebe kontakty, pro konzultaci na další závody. Byl rád za naše výsledky a donesl nám i pár Indiánových fotografií. Zítra by snad ještě mělo být slušné počasí a pak je na radaru ochlazení a v sobotu déšť, tak držte pěsti, aby se vše dařilo jako dosud a časy šly stále dolů!

autor : Veronika Hankociová - Indi Racing